Co se ukrývá za závislostí?

• 16.8.2017
• Jindřiška Chaloupková

Nedávno jsem vzhlédla dvě zajímavé věci – dokument o Amy Winehouse a video pro DVTV s MUDr. Karlem Nešporem na téma závislostí.

Amy snad největší pěvecký talent poslední doby, kterou přivedl alkohol k předčasné smrti. Na druhé straně Karel Nešpor uznávaný psychiatr, který celý život zasvětil léčbě závislých na alkoholu. Dva extrémy – pozitivní a negativní vztah k alkoholu – člověk který se prolívá alkoholem jako vodou a člověk, který nepozře ani mililitr alkoholu.

U odborníka jako je pan Nešpor, který se denně setkává s tím, co alkohol může napáchat v tom extrémním měřítku, není divu, že má zcela jednoznačný a negativní přístup k alkoholu.

Sama přiznávám, nejsem zastáncem ani jednoho z těchto vyhraněných postojů. Nemám totiž ráda jakákoliv vyhranění. Jsem přesvědčena, že kolikrát člověk na sobě napáchá více škody tím, když se neustále omezuje a pak když omezení poruší, se zase stresuje, že něco porušil.

Ráda se bavím, ráda se setkávám s lidmi, ráda si vychutnávám dobré jídlo a ráda tyto příležitosti podpořím i rozumnou mírou alkoholu.

Ovšem tady bliká výstražný signál – slova mé babičky z Prajzke – „ Děvucho, všeho s mirou“.

Každý by měl v sobě rozpoznat tu hranici, kdy si dá alkohol třeba pro vychutnání přítomného okamžiku ( jako já ) a kdy už alkoholem zastírá problém a začne požívat alkohol v míře, kdy nad sebou ztrácí sebekontrolu, sebeovládání. Tady už člověk tu hranici nerozpoznává .. sebedestrukce má zelenou.

A právě díky terapiím s jinými ( za to můj hluboký dík ), si plně uvědomuji jednu věc: neřešení problémů člověka v OBLASTI VZTAHOVÉ – ať již VZTAHU K SOBĚ či jiným, rodiny, problému plynoucích ze špatného uchopení MUŽSKÉ A ŽENSKÉ ROLE a pod., má za následek mimo jiné kompenzaci alkoholem.

Pokud se s takovým člověkem setkám, učím ho pochopit, že závislost na něčem je jen to co je na povrchu, je potřeba jít pod povrch a hlouběji, K SOBĚ SAMOTNÉMU a hledat svá vnitřní omezení a krok po kroku je odstraňovat.

Nejsou tady vyjímkou témata typu Nemám žádnou hodnotu, Jsem nula, Nedokážu žít sama se sebou, Nevěřím si, Nedávám pozornost sama sobě, Nemám se ráda, Upřednostňuji okolí před sebou samým, Cítím se osamocen ..

Pokud člověk dojde k přesvědčení změnit tento svůj vnitřní stav a rozhodne se na sobě pracovat tím, že začne v hlavě odbourávat špatně nastavené vzorce a postupně nastavovat nové a užitečnější, začne i přebírat větší zodpovědnost za sebe, sebedestrukce postupně mizí, odchází.

A najednou se dějí malé zázraky, člověk zjišťuje, že se cítí lépe sám za sebe, že lépe zvládá každodenní zátěže, že má větší nadhled a to bez podpůrných zdrojů, třeba alkoholu.

Někdy je fakt užitečné jít pod povrch věcí, co říkáte? 🙂