Záchranná vesta proti strachu

• 4.9.2020
• Jindřiška Chaloupková

Když procházím s lidmi terapií pěti negativních emocí, v jejich středu stojí STRACH.

Strach je středobodem a má na nás nejmocnější VLIV. Možná je to tím, že ve vnějším okolí je nejvíce impulsů, které strach vzbuzují a zároveň se vymykají naší KONTROLE. A když včas nerozpoznáme, že jde o situaci, kterou kontrolovat nemůžeme, začneme s ní bojovat a sami si tím podlomíme jistou půdu pod nohama. JISTOTU kormidelníka, který právě vypadl z lodi a hledá směr v rozbouřeném moři.  A možná tady si začínáme uvědomovat, že nenacházíme jedinou věc, v čem by nám strach prospěl. Naopak, uzamkne do sebe poslední zbytky energetického potenciálu, který bychom mohli využít zcela jiným a nám prospěšnějším SMĚREM – k naší záchraně.

Jak se tedy můžeme zachránit?

Udělat vědomé STOP boji s rozbouřeným mořem, protože nad takovým živlem nemůžeme zvítězit, nemůžeme zvítězit nad situací, která se vymyká naší kontrole.

Ale můžeme začít zaměřovat pozornost jinde, tam kde naše kontrola stačí. Určíme si cíl  směrem k nám a najdeme něco, co je zcela nezávislé na vnějších vlivech. Něco, co pochází od nás samotných, náš vnitřní zdroj. Ten, který může vytvořit ochranný štít, naši záchrannou vestu, kterou se udržíme nad vodní hladinou. Má podobu nového POSTOJE k situaci. Třeba, že VĚŘÍM, že to zvládnu a věci dobře dopadnou. Třeba, že PŘIJÍMÁM přirozený chod a plynutí věcí, protože je to tak, jak má být.

Závodní plavci říkají, že abys uspěl, máš se na vodu NACÍTIT, ne s ní bojovat.

A tak se dívám na fotografii syna a vracím se myšlenkou k situaci, kdy hodiny stál u rozbouřeného moře a nadšeně jásal nad každým oblitím mořské vlny. Protože jeho postoj byl zcela oproštěn od strachů z toho, co nastane. Nasadil si záchrannou vestu radosti, nadšení a užívání si přítomného okamžiku.

Mimochodem, přítomný okamžik byl natolik silný, že jsem si také na chvilku odskočila „nacítit“ rozbouřené moře.