Sama sebou

• 21.11.2020
• Jindřiška Chaloupková

Při nedávném ranním pohledu z okna chalupy na mě vykouklo něco neuvěřitelného. Na chvíli jsem byla přesvědčena, že spím, že jsem mimo realitu.  Vyběhla jsem ven a nevěřícně hleděla na malinkou a něžnou rostlinku, která hrdě kvetla mezi podzimním listím, jakoby se nic nedělo. Fungovala podle jiných pravidel, sama za sebe a neodradilo ji ani sychravé a mrazivé počasí a ani fakt, že jiné rostliny to mají jinak. Jakoby hlásala: Jsem za sebe, sama sebou a svobodná ..

Symbol odlišnosti, odvahy, výjimečnosti, ve spojení s čistotou, krásou a něhou.

Tím vším může upoutat vaši pozornost, rozjasnit pohled, vyladit momentální rozpoložení, prostě udělat radost. Najednou máte pocit, že jste soustředěný jen na tento okamžik. A možná vám i projede hlavou, že pro tuto chvíli má smysl žít.

Díky za takové okamžiky. Najednou cítíte vděčnost. Vděčnost za situaci, která vyvolala příjemné a pozitivní pocity. Protože tento prožitek vám už nikdo nikdy nevezme. Můžete si ho uschovat a  přijmout  jako nedílnou součást sebe a navracet se k němu, kdykoliv to bude potřeba. Vnímání okamžiků je naší projekcí. A my jsme jejími tvůrci. Můžeme si vytvořit projekci, která nás posiluje, přináší energii a staví do vyššího patra.

A právě v této Covidové době je potřeba stavět jen vysoká patra. Abychom se mohli podívat na situace z jiného úhlu pohledu, z nadhledu, odosobněni od tabulkového zobecňování informací.

Abychom dokázali odlišit věci, které nemůžeme mít pod kontrolou a proto jim nedávali pozornost. Místo toho volit svou posilující projekci. Třeba projekci rostlinky, která v mrazivé době vykvetla, navzdory všemu a všem, prostě proto, že se rozhodla jít svou cestou.