Přijmi své nedokonalosti

• 23.12.2015
• admin

Před časem jsem přemítala o polaritě jevů kolem nás a polaritě pocitů v nás. Uvědomila jsem si, že polaritu čehokoliv přijímám jako zcela přirozenou.

Teprve přijetím polarity sama v sobě jsem pochopila smysl užití a velký význam polarizace emocí v koučinku. A tak jak to bývá, začaly se hlásit případy, kde takto mohu pracovat a pomoci tak lidem lépe své emoce uchopit.

V průběhu koučování si klient najednou potřebuje ujasnit, jak to s jeho emocí je. Pojmenuje si obě krajní polohy této emoce a to podle svého vnímání. Pak se postaví doprostřed jako pozorovatel, který s nadhledem zkoumá, jaká souvislost mezi těmito emocemi je a co mu má říct.

Tak, jako jsme každý jedinečný, prožíváme různorodé emoce a máme různé potřeby jejich pochopení. S klienty jsem například polarizovala pocit agrese oproti přílišné empatii, pocit naléhavosti oproti důvěry ve vyšší celek, pocit tance v srdci oproti zastavení se v srdci, traumatizující pooperační pocity bolesti a smutku oproti relativně dobrému pocitu spokojenosti sama se sebou, lásku oproti nenávisti.

Prací s pocity tak zkvalitňuji klientům cestu k cíli. Lépe si rozumí a s větší sebejistotou cíle dosahují.

A jaká zkušenost pro mě jako kouče z toho plyne?

Učit klienty, že polaritu emocí je potřeba přijmout. Že si mají dovolit své nedokonalosti. A pokud jim to nejde, alespoň nechť přijmou skutečnost, že svou nedokonalost prostě prozatím přijmout nemohou. I tímto projevením najdou v sobě více klidu a pochopení sami se sebou.