Tajemství koučinku

  • 25.7.2021
  • Jindřiška Chaloupková

Kdysi jsem při koučinkovém sezení vybídla klientku, aby zaujala pozici své podvědomé mysli a ona s hrůzou v očích zvolala: „ Ale já žádné podvědomí nemám!“

Jedním si můžeme být jisti – podvědomí máme všichni, aniž si to vědomě uvědomujeme.

A teď mi dovolte provést vás krátkým třeba filmovým představením.

Představte si, že se procházíte neznámou krajinou a najednou se ocitnete před starobylým kamenným schodištěm, které vede někam dolů. Úhel pohledu vám prozatím dovolí vidět jen omezeně to, co se odehrává dole pod vámi. Více a více vás pohlcuje zvědavost a láká k sestupu do neznámého prostoru. Chcete poznat víc a už rázně našlapujete na první stupínek, druhý, třetí, krok po kroku, dolů a níže a najednou se ocitáte na rozsáhlém prostranství.

Prozradíte mi, jak na vás prostor působí? Jak se v něm cítíte a co tam vidíte? Co vás napadá, když jen tak stojíte a rozhlížíte se kolem?

Možná vám to místo tak trochu připomíná opuštěnou a posmutnělou zámeckou zahradu, o kterou se dlouho nikdo nestará.

A právě teď se může v mysli rodit temný scénář, dokonale poskládaný z myšlenek o dávno zašlé slávě, která už nestojí o pozornost, kde vše je marné, protože jakákoliv akce ke zvelebení nemá cenu. Vlastně nemáte cenu ani vy sami, protože si nevěříte, že by jste dokázali cokoliv změnit.  A myšlenky se dále posilují pocity viny, že to nezvládnete. Raději místo opustíte, protože jste už ze všeho vyčerpaní a necítíte se tam dobře.

Ale ještě předtím než z místa utečete, zkuste se jen na chvíli ZASTAVIT a zhluboka NADECHNOUT. A pak se ještě jednou a znovu podívejte pozorně okolo sebe, třeba novýma očima zkoumavého pozorovatele.

A možná právě teď se začne odehrávat ve vaší hlavě jiný scénář. Máte najednou jiný úhel pohledu a začínáte se k situaci a místu stavět nově a odpovědně. Scénář má svižné tempo, myšlenky jsou prodchnuty pozitivním nábojem. Zjišťujete, že celý proces vás začíná bavit. U toho vás napadá:

  • Co mohu udělat pro to, abych se zde cítil lépe?
  • Toto místo si zaslouží pozornost, je zde nádherné zákoutí, které mohu zvelebit, pročistit a může mi posloužit jako místo odpočinku a zklidnění.
  • Jak to udělám?
  • Jaké schopnosti a dovednosti k tomu použiju?
  • A co mi to ještě dá a přinese? Bude to pro mě mít nějaký hlubší smysl?
  • Jak se teď vnímám, když jsem to dokázal?

A možná vás taky napadne: K čemu je tohle celé představení?

Hravou a jednoduchou formou jsem si dovolila přiblížit vám PODSTATU KOUČINKU.

Koučink učí podívat se na věci jinak, ZORIENTOVAT SE a pojmenovat, KDE se v tuto chvíli nacházím, CO CHCI, jakým směrem chci jít, co jsem pro to OCHOTEN UDĚLAT a JAK to provedu. Nečekejte odpovědi ode mě, přijdete si totiž na vše SAMI ( někdy s větším, někdy s menším doprovodem chytře mířených otázek či technik). Když si k věcem sami dojdete, zcela automaticky je akceptujete. Získáte motivaci pro trvalé udržení změn. A nakonec máte větší radost, že jste to sami dokázali.

A mě přinese radost, pokud jsem alespoň trošičku pootevřela dveře k osobnímu seberozvoji.